Hladová AI: Jak umělá inteligence polyká energii a co s tím dělat?
Umělá inteligence prochází revolučním rozvojem, ale s tím roste i její energetická náročnost. Podle odhadů by datová centra podporující AI mohly do roku 2027 spotřebovávat tolik energie jako celé Nizozemsko. To vyvolává otázky ohledně udržitelnosti a možných řešení.
Růst spotřeby energie
Hlavním faktorem vysoké spotřeby je trénování a provoz velkých jazykových modelů, jako je GPT-4 nebo Gemini. Tyto modely vyžadují rozsáhlé výpočetní kapacity, které jsou závislé na specializovaných čipech a superpočítačích, jejichž provoz je energeticky náročný. Například Google a Microsoft investují miliardy dolarů do výstavby nových datových center, která mají zajistit dostatek výpočetního výkonu pro stále sofistikovanější modely AI.
Dopad na životní prostředí
Růst spotřeby energie znamená i zvýšené emise CO₂, pokud je energie získávána z neobnovitelných zdrojů. Google například zaznamenal meziroční nárůst emisí o 13 % právě kvůli AI. To klade velký tlak na firmy, aby hledaly efektivnější způsoby provozu a využívaly obnovitelné zdroje.
Možná řešení
- Efektivnější hardware – Vývoj specializovaných AI čipů, jako jsou TPU od Googlu nebo NVIDIA Grace Hopper, pomáhá snížit spotřebu energie na výpočetní operace.
- Optimalizace modelů – Firmy pracují na zmenšování modelů a využívání metody „pruning“ (ořezávání neuronových sítí), čímž lze snížit počet potřebných výpočtů.
- Obnovitelná energie – Přechod na solární, větrnou či jadernou energii může minimalizovat uhlíkovou stopu AI.
- Regulace a zdanění – Některé země zvažují zavedení regulací, které by motivovaly technologické giganty k odpovědnějšímu využívání zdrojů.
Co nás čeká dál?
AI přináší obrovské inovace, ale její rychlý rozvoj klade nové výzvy. Pokud nebudou přijata opatření ke snížení energetické náročnosti, může se stát jedním z největších spotřebitelů energie na světě. Budoucnost AI tak závisí nejen na jejím výpočetním výkonu, ale i na její efektivitě a udržitelnosti.
